pondělí 8. června 2009

Americké psycho

Jdu do ložnice. Christie leží na letišti, přivázaná k nohám postele, ovázaná. lanem, ruce natažené nad hlavou, ústa zacpaná stránkami vytrhanými z posledního Vanity Fair. Kabely od elektrické dobíječky jsou svorkami připevněné k jejím prsům, barví je do hnědá. Házel jsem jí na břicho hořící zápalky z Le Relais a Elizabeth, smyslů zbavená po předávkování Extází, mi pomáhala, dokud jsem se neobrátil k ní a nezačal jsem jí žvýkat jednu z bradavek, což mě vzrušilo natolik, že jsem se už nemohl kontrolovat, ukousl jsem ji, a spolkl. Teprve ted si všímám, jak drobná a jemně stavěná Christie je, vlastně byla. Začnu jí kleštěmi drtit prsa, pak je koušu, vše se zrychluje, vydávám hvízdavé zvuky, plivu na stránku z časopisu, kousnu se do ruky, směju se, když umírá. Před smrtí chvilku pláče, pak zvrátí oči v jakémsi hrůzném, snu podobném stavu.

Žádné komentáře: