Abych ji chytil, kupuju extra velkou past na myši v železářství na Amsterodamské. Rovněž se rozhodnu, že strávím noc v rodinném apartmá v hotelu Carlyle. Jediný druh sýra, který doma mám, je zbytek Brie v chladničce. Před odchodem ho nastražím do natažené pasti celý plátek -je to skutečně velká krysa - spolu se sušeným rajčetem a špetkou kopru. Když se však ráno vrátím, zjistím, že krysa je příliš velká na to, aby Ji past zabila. Zvíře je v ní pouze chycené, strnule sebou háže, piští a mlátí ocasem, který je hnusný, mastný, průsvitně růžový, dlouhý jako tužka, ale asi dvakrát tlustší, vydávající mlaskavý zvuk pokaždé, když udeří do dubové podlahy. Pomocí lopatky - kterou jsem nemohl najít celou hodinu - zaženu zraněnou krysu do kouta právě ve chvíli, když se z pasti sama osvobodila. Pak ji zvednu za ocas, krysa zpanikaří, vřeští ještě hlasitěji, syčí na mě, ukazuje ostré, žluté řezáky. Hodim ji do krabice od klobouků od Bergdorfa Goodmana, ale ten tvor se vyhryže ven a já ho musím hodit do výlevky plné nepoužívaných kuchařských knih. Přikrývám výlevku pekáčem, ale i odtud se kryse málem podaří uprchnout, mezitím, co sedím v kuchyni a přemýšlím, jak s pomoci toho zvířete mučit holky. Není divu, že mám spoustu nápadů. Píšu si seznam, v němž se objeví zcela bez souvislosti s krysou, věd jako uřezat holce obě prsa a nechat je splasknout nebo pevněji ovázal hlavu ostnatým drátem.
Žádné komentáře:
Okomentovat