Válka s mloky je z hlediska tématu relativně klasickou antiutopií, obávající se odlidštění společnosti. V textu je značné množství narážek na německý nacismus, s nímž Čapek hluboce nesouhlasil (např. „Zejména v Německu byla veškerá vivisekce (mloků) přísně zapovězena, ovšem jen židovským badatelům.“), celé dílo je také možno vykládat jako alegorii na rozpínavost Třetí říše (teze o lebensraumu). V souvislosti s dnešním stavem Evropy a masovou imigrací je dílo dnes chápáno i jako varování před těmi, kteří jsou nejprve využíváni jako levná pracovní síla, pak jsou bráni jako partneři k dialogu a jsou jim činěny různé ústupky, až se nakonec díky svému počtu stanou vládnoucí většinou.
Kapitán Van Toch objeví na ostrově Tana Masa v Tichém oceánu podivné, inteligentní, v moři žijící tvory, podobné mlokům. Zahájí s nimi výměnný obchod: kapitán Vantoch dodá mlokům nože na obranu proti žralokům, kteří mločí populaci decimují, a mloci na oplátku budou nosit kapitánu Vantochovi perly. Seznámí s tímto projektem svého přítele z dětství, továrníka G. H. Bondyho, který začne mlokům dodávat i jiné potřeby. Kapitán Vantoch mezitím vysazuje mloky i na jiných ostrovech Tichého oceánu. Po smrti kapitána Vantocha se začne s mloky obchodovat jako s levnou pracovní silou, jsou také podrobeni vědeckému průzkumu, z něhož vyjde najevo, že se jedná o druh Andrias scheuzeri, miocénního ještěra, u kterého se předpokládalo vyhynutí. Mloci se ale přemnoží, vzbouří, začnou vyhrožovat lidem válkou, jestli jim nedovolí zbourat břehy pevnin, aby mohli rozšířit svůj podmořský svět. Mloci bourají pevniny, vzhledem k potřebě vzniku mělčin. Ze začátku je dáno, že mloci nemohou žít ve sladké vodě. Beznadějnost situace je zdůrazněna na konci knihy, kdy se ve Vltavě objeví černá hlava s opačnými víčky.
Čapkův fejetonní román s utopickým námětem "Válka s mloky" se odehrává na nekonkrétním místě a zobrazuje svět před 2. světovou válkou. Skládá se ze tří knih. Kniha první s názvem "Andrias Scheuchzeri" popisuje počátek všeho dění a charakterizuje mloky. Kniha druhá pojmenovaná "Po stupních civilizace" obsahuje soubor novinových výstřižků pana Povondry (vrátný v Bondyho podniku). A konečně kniha třetí: "Válka s mloky" líčí samotné vyvrcholení děje, konflikty a onu válku s mloky.
Kniha první - Andrias ScheuchzeriKapitán J. van Toch (syn krupaře z Jevíčka) objevil na jednom tichomořském ostrůvku Tana Mosa zvláštní druh mloků, kteří byli velmi učenliví, ale oškliví (mořský čert). Kapitán s nimi obchodoval - vyměňoval nože za perly. Při dovolené v Jevíčku se díky novinářům (Golombek, Valenta) dověděl o G.H.Bondym ("kapitán" našeho průmyslu). Vrátný Povondra ho nejprve nechtěl pustit, ale nakonec ho ohlásil, dostal od Bondyho loď, se kterou mohl mloky přepravovat na jiná pobřeží bohatá na perly. V jedné laguně potkalo pár lidí ještěry, vyfotili je a jednoho zajali. V novinách se o nich začalo psát a začali i odborné studie. Vědci tvrdili, že je to druh mloka. Každý jim ale říkal jinak. Jeden se dostal do anglického ZOO, kde se stal velkou atrakcí. Uměl totiž mluvit, číst, ale říká jen to, co slyší bez myšlenkových pochodů. Lidé mu dávali mnoho sladkostí, a tak zemřel na žaludeční a střevní katar. Van Toch také zemře. Hodnota
perel je už malá, mloci jsou přemnožení, jsou jich miliony, a tak G.H.Bondy založil Pacifickou exportní společnost, kde pracovali mloci.
Kniha druhá - Po stupních civilizacePan Povondra sbíral vše o mlocích, články, výstřižky z novin a díky šéfovi i výstřižky ze syndikátu, a to ve všech možných jazycích. Mloci nyní mají vlastní školy, budují hráze a města pod vodou, protože mohou žít jen v mořské vodě, umí několik jazyků a rozšířen je i obchod se všemi kategoriemi mloků. Mloci si osvojují zjednodušenou lidskou civilizaci a sami začínají fungovat také jako kolektiv. Lidstvo jim ochotně dodává vše, co potřebují (potraviny, ocel, třaskaviny) a mloci si postupně vytvořili na dně moře vše, co měli lidé. Pan Povondra byl po 20 let pyšný, že pustil van Tocha ke svému pánovi, protože průmyslová výroba ohromně vzrostla, ale jak zaslechl, že mloci začínají napadat vesnice, znásilňovat dívky, a že díky nim možná vypukne válka, začal toho litovat.
Kniha třetí - Válka s mlokyMloci se začínají množit. Poprvé zasáhli na Kokosových ostrovech, kde zabili krom jednoho celou pirátskou posádku. V Normandii zase zabíjeli lidi a psi, kteří střežili jablka a vejce. Mloci měli obrovskou moc, měli i zbraně a granáty. Způsobili i zemětřesení v Luisianě či Číně. A to vše proto, že lidé potřebují k životu pevninu, naopak přemnožení mloci zase mořské mělčiny. Brzy na to zachytili radioamatéři výzvy Chiefa Salamandra (narážka na Hitlera), který se omlouvá za oběti na životech. Prý potřebují místo, kde mohou žít. Je svolána konference ve Vaduzu v Alpách. Ani ta však nedokáže lidstvo sjednotit ke společné akci. Dojde k válce. Po dvanácti letech boje padla pětina území všech pevnin. Pan Povondra dokonce vidí první mloky i ve Vltavě, z čehož se rozstoná. Do hlubin moře mloci nakladou miny a odpálí je. Další část pevniny je potopena. Mloci se časem rozdělí na dvě skupiny. Jedni působí z Tichého oceánu, druzí z oceánu Atlantického. Vypukne mezi nimi válka o to, kdo je skutečný mlok. Do moře se však dostane žaberní mor a všichni mloci zemřou. Zbylí lidé se mohou
vrátit z hor
na břehy.
"A potom?"-- "Dál už to nevím."
středa 26. května 2010
hordubal čapek
VRSTVA JAZYKOVÁ:
výrazová forma: próza; vyprávěcí způsoby: střídání er-formy a ich-formy; druhy řeči: dialogy a vnitřní monology; formy řeči: přímá řeč a hojně užívaná smíšená řeč a nevlastní přímá řeč
výběr slov: spisovná čeština; zastaralé výrazy (gazdovat, baran, vědérce, správčík, žandár); anglické výrazy (waiter, factory, employment); anglismy: majner (od miner = horník), advans (od advance = předem), džob (od job = zaměstnání); latinské výrazy (circa, neto, corpus delicti); slovenské výrazy (počuj, gombík)
metafory: naplivat na cizotu; huba mu zdřevění; obloha je jakási zaprášená; Jen mne nesežer těma očima; špinavý případ
personifikace: koně počínají tančit; Dobrý večer
, gazdo, z chléva se táhlým bzučením ozývá kravička; taková tma, co dýchá
dysfemismy: To tak, ještě to usne a svalí se to na mne; ...stírá si špinavou prackou zvlhlé čelo.; ...hladí mokrého Čuvaje, který mu smrdí po boku.
hyperbola: až by ztratila dech; je zlostí celý žlutý; ...ani za sto párů volů, prý.
básnické přívlastky: mrzký den; ...ptá se Hafie stříbrně.; bezdeché ticho
citoslovce (objevovaly se ve velkém množství): ach, haha, bim bam, ahah!
přirovnání: vyhřátá jako chlebová pec; jako z rosolu; "Člověče," divil se Biegl, "vy toho víte jako stará dáma."
zdrobněliny: zvonky telátek, dušinko, mravenečku, chlapeček
staženiny: Chtěl by se's jí zeptat?; Viděla's je...
lidové moudrosti: Když nepuknou ledy, sejdou pomalu.; To máte prašť jako uhoď.
apostrofy: Všivý kraj prý, tak co sem čerte lezeš?; Hej, hospodo!; A co mrazíš, ty jeden? (Hordubal oslovoval Měsíc); Tak je to, lidi, a neříkejte, že je tu všecko v pořádku.
používání malých písmen po "?" nebo "!": ...bývaly to dřív koně ve dvoře! ale teď traktor!; Juraj přitlouká, což, zeptá se? nezeptá, jen upřeně hledí.
nadávky: darmojede, somáre, blbče
VRSTVA TEMATICKÁ:
Námětem příběhu je hřích a nezvratnost osudu. Ať se Hordubal snažil tahat za jakékoli nitky, nebylo mu to nic platné.Motivem jsou lidské pocity, vnímání, láska a zrada.
HLAVNÍ POSTAVY:
Juraj Hordubal: "...člověk prostinký, dobrák, snad poněkud mdlého rozumu," jak Hordubala popsal sám Čapek. Hordubal je pobožný, trochu naivní optimista, který upřímně věří v dobro. Záleží mu však na řečech, které o něm vedou lidé a podle toho taky mnohdy jedná. Ale zůstává, že je to veskrze hodný člověk, který miluje svou ženu a dítě, snaží se ubránit negativnímu myšlení, je pracovitý, poctivý horal a má smysl pro humor.Štěpán Manya: Je pouhým čeledínem na Hordubalově statku a chce to změnit, za každou cenu. A na cestě za svým cílem se neštítí ani těch nejhorších činů. Je zlomyslný, rád se vytahuje, dokáže úporně lhát, nemá ohledy ani vychování. Je vzpurný, prostomyslný a má rád rovinu.Polana Hordubalová: Jurajova manželka. Lidé ji popisují jako ošklivou, vychrtlou ženštinu, která se nestydí za své hříchy. Hordubal v ní vždy viděl usměvavou a krásnou, věrnou ženu. Ve skutečnosti je ale pouze zmatená ze svých vlastních pocitů a činů...miluje Manyu, ale ne zcela zapomíná na dřívější náklonnost k Hordubalovi. Je však zlá na svou dceru.
VEDLEJŠÍ POSTAVY:
Míša: pastýř, k němuž se Hordubal chodí vypovídat ze svých starostíHafie: Hordubalova dcerkaGelnaj a Biegl: vesničtí komisaři, kteří vyšetřují spáchanou vraždu
DĚJ:
Hordubal ve vlaku při cestě domů vypráví o svém pobytu v Americe, kde právě strávil osm let prací v uhelných dolech. Jako horník si vydělával pěkné peníze, které poctivě posílal domů své rodině. Jako dárek potom vezl ještě navíc 700 dolarů.Když se ale šťasten vrátí do svého domu, zjistí, že se vše od základů změnilo...nejen že statek dobře prosperoval díky jeho penězům a chovu koní, ale zároveň ho jeho žena přivítala se zachmuřenou tváří a malá dcerka před ním utekla. Navíc se po dvoře pohyboval podivný, mladý čeledín Štěpán.Hordubal si myslel, že to jejich reakce souvisí s náhlým návratem a rozhodl se čekat, než si na něj všichni zvyknou. Ale nikdo si na něj nezvykl. Dcerka před ním dál vystrašeně utíkala ke Štěpánovi a Hordubal se v hospodě dozvěděl, že Polana se svým čeledínem už roky smilní. Nechtěl tomu však věřit.Hordubal cítil napětí, a proto raději spal ve stáji, než v domě, chodil na dlouhé výpravy po horách a lesích v okolí a snažil se zahnat pochybnosti o milované ženě. Podnikl několik pokusů jak nadobro vyhodit Štěpána z práce nebo ho zasnoubit se svou jedenáctiletou dcerou, ale nebylo to nic platné...jeho problémy to nevyřešilo.Až po jedné ostré hádce se mu konečně podařilo Manyu vystrnadit, ale brzy sám přišel na to, že Polana se sním tajně schází. Vypravil se v dešti za svým přítelem Míšou, ale po cestě ho skolila horečka a jen tak tak se dobelhal domů, kde se o něj Polana snažila postarat.Den ode dne Hordubal chřadl a desátého dne ho našli v loži mrtvého, avšak ne vlivem nemoci, ale zavražděného. Dlouho pak policisté Biegl a Gelnaj pátrali po jeho vrahovi, až se dobrali k vypočítavému Manyovi, který Hordubaje probodl košíkovou jehlicí a ukradl mu oněch 700 dolarů. Spolu s Manyou putovala do vězení i těhotná Polana, která se na mordu podílela a svého činu nelitovala.Hordubalovo srdce bylo při soudní pitvě naloženo do sklenice a zasláno odbornému znalci, který měl posoudit, jestli otvor v něm skutečně pochází od košíkové jehlice. Jenže pak se kdesi ztratilo a nikdy nebylo s Hordubalem pohřbeno.
VRSTVA KOMPOZIČNÍ:
Dílo má chronologickou kompozici. Odehrává se v Podkarpatské Rusi, převážně v malé vesnici Krivé.Děj je členěn na tři knihy (v jednom svazku, celkem o 196 stranách). První kniha pojednává o Hordubalově návratu, druhá o vyšetřování jeho vraždy a třetí o soudním procesu a usvědčení Hordubalových vrahů.
JAZYK:
Dílo je velmi rozmanité na jazyk. Objevují se zde cizí slova (Can't write, hallo, employment, job, sir, ...), je použita nářečí a hovorová řeč (tetka, nežďuchej ji, pahýl), taky je často využito řečnických otázek, citoslovcí (ahah!, O-o-o, Bože!) a hlavně Hordubalových úvah. Dochází ke střídání ich- a er-formy.
Kniha je rozdělena do tří částí (knih), přičemž v každé části je užit jiný typ řeči nebo jejich kombinace.1. kniha (cesta
Hordubala z Ameriky) - cizí slova a fráze + hovorová řeč + nářečí2. kniha (děj ve vesnici a doma) - nářečí + hovorová řeč3. kniha (vyšetřování smrti a soud) - především spisovná čeština (u soudu, vyšetřovatelé a jiní vzdělaní lidé), minimálně je pak použita hovorová řeč.
výrazová forma: próza; vyprávěcí způsoby: střídání er-formy a ich-formy; druhy řeči: dialogy a vnitřní monology; formy řeči: přímá řeč a hojně užívaná smíšená řeč a nevlastní přímá řeč
výběr slov: spisovná čeština; zastaralé výrazy (gazdovat, baran, vědérce, správčík, žandár); anglické výrazy (waiter, factory, employment); anglismy: majner (od miner = horník), advans (od advance = předem), džob (od job = zaměstnání); latinské výrazy (circa, neto, corpus delicti); slovenské výrazy (počuj, gombík)
metafory: naplivat na cizotu; huba mu zdřevění; obloha je jakási zaprášená; Jen mne nesežer těma očima; špinavý případ
personifikace: koně počínají tančit; Dobrý večer
, gazdo, z chléva se táhlým bzučením ozývá kravička; taková tma, co dýchá
dysfemismy: To tak, ještě to usne a svalí se to na mne; ...stírá si špinavou prackou zvlhlé čelo.; ...hladí mokrého Čuvaje, který mu smrdí po boku.
hyperbola: až by ztratila dech; je zlostí celý žlutý; ...ani za sto párů volů, prý.
básnické přívlastky: mrzký den; ...ptá se Hafie stříbrně.; bezdeché ticho
citoslovce (objevovaly se ve velkém množství): ach, haha, bim bam, ahah!
přirovnání: vyhřátá jako chlebová pec; jako z rosolu; "Člověče," divil se Biegl, "vy toho víte jako stará dáma."
zdrobněliny: zvonky telátek, dušinko, mravenečku, chlapeček
staženiny: Chtěl by se's jí zeptat?; Viděla's je...
lidové moudrosti: Když nepuknou ledy, sejdou pomalu.; To máte prašť jako uhoď.
apostrofy: Všivý kraj prý, tak co sem čerte lezeš?; Hej, hospodo!; A co mrazíš, ty jeden? (Hordubal oslovoval Měsíc); Tak je to, lidi, a neříkejte, že je tu všecko v pořádku.
používání malých písmen po "?" nebo "!": ...bývaly to dřív koně ve dvoře! ale teď traktor!; Juraj přitlouká, což, zeptá se? nezeptá, jen upřeně hledí.
nadávky: darmojede, somáre, blbče
VRSTVA TEMATICKÁ:
Námětem příběhu je hřích a nezvratnost osudu. Ať se Hordubal snažil tahat za jakékoli nitky, nebylo mu to nic platné.Motivem jsou lidské pocity, vnímání, láska a zrada.
HLAVNÍ POSTAVY:
Juraj Hordubal: "...člověk prostinký, dobrák, snad poněkud mdlého rozumu," jak Hordubala popsal sám Čapek. Hordubal je pobožný, trochu naivní optimista, který upřímně věří v dobro. Záleží mu však na řečech, které o něm vedou lidé a podle toho taky mnohdy jedná. Ale zůstává, že je to veskrze hodný člověk, který miluje svou ženu a dítě, snaží se ubránit negativnímu myšlení, je pracovitý, poctivý horal a má smysl pro humor.Štěpán Manya: Je pouhým čeledínem na Hordubalově statku a chce to změnit, za každou cenu. A na cestě za svým cílem se neštítí ani těch nejhorších činů. Je zlomyslný, rád se vytahuje, dokáže úporně lhát, nemá ohledy ani vychování. Je vzpurný, prostomyslný a má rád rovinu.Polana Hordubalová: Jurajova manželka. Lidé ji popisují jako ošklivou, vychrtlou ženštinu, která se nestydí za své hříchy. Hordubal v ní vždy viděl usměvavou a krásnou, věrnou ženu. Ve skutečnosti je ale pouze zmatená ze svých vlastních pocitů a činů...miluje Manyu, ale ne zcela zapomíná na dřívější náklonnost k Hordubalovi. Je však zlá na svou dceru.
VEDLEJŠÍ POSTAVY:
Míša: pastýř, k němuž se Hordubal chodí vypovídat ze svých starostíHafie: Hordubalova dcerkaGelnaj a Biegl: vesničtí komisaři, kteří vyšetřují spáchanou vraždu
DĚJ:
Hordubal ve vlaku při cestě domů vypráví o svém pobytu v Americe, kde právě strávil osm let prací v uhelných dolech. Jako horník si vydělával pěkné peníze, které poctivě posílal domů své rodině. Jako dárek potom vezl ještě navíc 700 dolarů.Když se ale šťasten vrátí do svého domu, zjistí, že se vše od základů změnilo...nejen že statek dobře prosperoval díky jeho penězům a chovu koní, ale zároveň ho jeho žena přivítala se zachmuřenou tváří a malá dcerka před ním utekla. Navíc se po dvoře pohyboval podivný, mladý čeledín Štěpán.Hordubal si myslel, že to jejich reakce souvisí s náhlým návratem a rozhodl se čekat, než si na něj všichni zvyknou. Ale nikdo si na něj nezvykl. Dcerka před ním dál vystrašeně utíkala ke Štěpánovi a Hordubal se v hospodě dozvěděl, že Polana se svým čeledínem už roky smilní. Nechtěl tomu však věřit.Hordubal cítil napětí, a proto raději spal ve stáji, než v domě, chodil na dlouhé výpravy po horách a lesích v okolí a snažil se zahnat pochybnosti o milované ženě. Podnikl několik pokusů jak nadobro vyhodit Štěpána z práce nebo ho zasnoubit se svou jedenáctiletou dcerou, ale nebylo to nic platné...jeho problémy to nevyřešilo.Až po jedné ostré hádce se mu konečně podařilo Manyu vystrnadit, ale brzy sám přišel na to, že Polana se sním tajně schází. Vypravil se v dešti za svým přítelem Míšou, ale po cestě ho skolila horečka a jen tak tak se dobelhal domů, kde se o něj Polana snažila postarat.Den ode dne Hordubal chřadl a desátého dne ho našli v loži mrtvého, avšak ne vlivem nemoci, ale zavražděného. Dlouho pak policisté Biegl a Gelnaj pátrali po jeho vrahovi, až se dobrali k vypočítavému Manyovi, který Hordubaje probodl košíkovou jehlicí a ukradl mu oněch 700 dolarů. Spolu s Manyou putovala do vězení i těhotná Polana, která se na mordu podílela a svého činu nelitovala.Hordubalovo srdce bylo při soudní pitvě naloženo do sklenice a zasláno odbornému znalci, který měl posoudit, jestli otvor v něm skutečně pochází od košíkové jehlice. Jenže pak se kdesi ztratilo a nikdy nebylo s Hordubalem pohřbeno.
VRSTVA KOMPOZIČNÍ:
Dílo má chronologickou kompozici. Odehrává se v Podkarpatské Rusi, převážně v malé vesnici Krivé.Děj je členěn na tři knihy (v jednom svazku, celkem o 196 stranách). První kniha pojednává o Hordubalově návratu, druhá o vyšetřování jeho vraždy a třetí o soudním procesu a usvědčení Hordubalových vrahů.
JAZYK:
Dílo je velmi rozmanité na jazyk. Objevují se zde cizí slova (Can't write, hallo, employment, job, sir, ...), je použita nářečí a hovorová řeč (tetka, nežďuchej ji, pahýl), taky je často využito řečnických otázek, citoslovcí (ahah!, O-o-o, Bože!) a hlavně Hordubalových úvah. Dochází ke střídání ich- a er-formy.
Kniha je rozdělena do tří částí (knih), přičemž v každé části je užit jiný typ řeči nebo jejich kombinace.1. kniha (cesta
Hordubala z Ameriky) - cizí slova a fráze + hovorová řeč + nářečí2. kniha (děj ve vesnici a doma) - nářečí + hovorová řeč3. kniha (vyšetřování smrti a soud) - především spisovná čeština (u soudu, vyšetřovatelé a jiní vzdělaní lidé), minimálně je pak použita hovorová řeč.
pátek 21. května 2010
nejvíc toužím po našem bytě, po volném pohybu a konečně i po pomoci v práci, tedy po škole!
Bep nám nabídla ovoce. Stojí ovšem celé jmění. Hrozny 5 guldenů za kilo, angrešt 1,40 guldenu, jedna broskev 50 centů, kilo melounu 1,50 guldenu. A přitom jsou každý den obrovské titulky v novinách: "Předražování je lichva!"
Půl desáté: Rychle si obléknout koupací plášť. Mýdlo v jedné ruce, nočník, vlásenky, kalhotky, natáčky a vatu v druhé spěchám z koupelny, většinou ještě povolána zpět kvůli vlasům, které jsou zdobně, ale pro dalšího myjícího nikoli příjemně vlní v umyvadle.
Bep nám nabídla ovoce. Stojí ovšem celé jmění. Hrozny 5 guldenů za kilo, angrešt 1,40 guldenu, jedna broskev 50 centů, kilo melounu 1,50 guldenu. A přitom jsou každý den obrovské titulky v novinách: "Předražování je lichva!"
Půl desáté: Rychle si obléknout koupací plášť. Mýdlo v jedné ruce, nočník, vlásenky, kalhotky, natáčky a vatu v druhé spěchám z koupelny, většinou ještě povolána zpět kvůli vlasům, které jsou zdobně, ale pro dalšího myjícího nikoli příjemně vlní v umyvadle.
Čapek: hordubal
A teď neví juraj hordubal, co by řekl: tolik začátků si vymyslil, co to, že se sem žádný nehodí? Nezakryje dlaněmi oči Polaně, nezaťuká v noci na okno, nevrátí se se zvoněním stád a se slovy požehnání; ale ježatý sem vráží a neumytý, nu, jaký div, že se ženská poleká? I hlas by ze mne vyšel divný a seškrcený - poraď, Hospodine, co se dá říci takovému světu nepodobným hlasem.
Polana ustupuje ze zápraží, až příliš daleko ustupuje, ach, polano, já bych proklouzl i tak; a říká hlasem, který skoro není hlas a skoro není její: "Pojď dál, já - zavolám Hafii." Ano, Hafii, ale dřív bych chtěl tobě položit ruce na ramena a říci, nu, Polano, nerad bych tě polekal; sláva Bohu, že už jsme doma.
Chodívala tvá matka do stáje, když tam byl Štěpán? Áno, každou noc. Vidělas je někdy spolu? Viděla. Strýček Štěpán ji jednou objímal a svalil ji do slámy. A co gazda, co tatko, býval někdy s mamkou? Ne, tatko ne, jenom strýček Štěpán.
Čapek: Válka s mloky
Avšak vraťme se k citované tržní zprávě s její obchodní hantýrkou, L e a d i n g, to jsou prostě zvlášť vybraní, inteligentní, zparvidla tříletí Mloci, pečlivě vycvičení k tomu, aby byli dozorci a vedoucími v pracovních kolonách Mloků. prodávají se po jednom bez ohledu na tělesnou váhu; cení se jenom jejich inteligence. Singaporští Leading, mluvíví dobrou angličtinou, se považují za prvotřídní a nejspolehlivější; porůznu se nabízejí také jiné známky vedoucích Mloků, jako tak zvaní capitanos, Inženýři, Malaian Chiefs, Foremanders a jiní, ale Leading jsou hodnoceni nejvýš. Dnes se ejich cena pohybuje kolem šedesáti dolarů za kus.
--, po Labi! To by mohli leda do Podmokel, ale dál už ne. tam jsou, holenku, samé skály. Já tam byl. Kdepak, sem se Mloci nedostanou, my to máme dobré. A Švýcar je na tom taky dobře. To je báječná výhoda, že my nemáme žádné mořské břehy, víš? Kdo má dnes mořské břehy je chudák."
.... (ještě ta samá stránka..):
Otec Povondra pohoršeně zafkal. "Prosímtě
Z Vltavy právě před Národním divadlem koukala z vody veliká, černá hlava a postupovala pomalu proti proudu. "Je to sumec?" opakoval Povondra junior. Starý pán upustil prut. "Tohle?" vyrazil ze sebe, ukazuje třesoucím prstem. "Tohle?" Černá hlava zmizela pod vodou. "To nebyl sumec, Frantíku," povídal starý pán jakýmsi nesvým hlasem. "půjdeme domů. To je konec." "Jaký konec?" "Mlok. Tak už jsou i tady. Půjdeme domů" oapkoval skládaje nejistýma rukama svůj rybářský prut. "To je teda konec."
--, po Labi! To by mohli leda do Podmokel, ale dál už ne. tam jsou, holenku, samé skály. Já tam byl. Kdepak, sem se Mloci nedostanou, my to máme dobré. A Švýcar je na tom taky dobře. To je báječná výhoda, že my nemáme žádné mořské břehy, víš? Kdo má dnes mořské břehy je chudák."
.... (ještě ta samá stránka..):
Otec Povondra pohoršeně zafkal. "Prosímtě
Z Vltavy právě před Národním divadlem koukala z vody veliká, černá hlava a postupovala pomalu proti proudu. "Je to sumec?" opakoval Povondra junior. Starý pán upustil prut. "Tohle?" vyrazil ze sebe, ukazuje třesoucím prstem. "Tohle?" Černá hlava zmizela pod vodou. "To nebyl sumec, Frantíku," povídal starý pán jakýmsi nesvým hlasem. "půjdeme domů. To je konec." "Jaký konec?" "Mlok. Tak už jsou i tady. Půjdeme domů" oapkoval skládaje nejistýma rukama svůj rybářský prut. "To je teda konec."
čtvrtek 20. května 2010
Anne Franková: Deník
Milá Kitty,
ach, zas mám na seznamu hříchů připsáno něco strašného. Včera večer jsem ležela v posteli a čekala, až se otec přijde se mnou pomodlit a pak mi dá dobrou noc, ale v tom vešla do pokoje matka, posadila se ke mně na postel a velice mírně řekla: "Anne, tatínek ještě nejde, nepomodlíme se spolu?"
"Ne, mamčo," odpověděla jsem.
Matka vstala, zůstala stát vedle postele, a pak šla pomalu ke dveřím. Najednou se otočila a řekla se strhanou tváří: "Nechci se na tebe zlobit. Láska se nedá vynutit." Když vycházela ze dveří, stékalo jí po tváři několik slz.
ach, zas mám na seznamu hříchů připsáno něco strašného. Včera večer jsem ležela v posteli a čekala, až se otec přijde se mnou pomodlit a pak mi dá dobrou noc, ale v tom vešla do pokoje matka, posadila se ke mně na postel a velice mírně řekla: "Anne, tatínek ještě nejde, nepomodlíme se spolu?"
"Ne, mamčo," odpověděla jsem.
Matka vstala, zůstala stát vedle postele, a pak šla pomalu ke dveřím. Najednou se otočila a řekla se strhanou tváří: "Nechci se na tebe zlobit. Láska se nedá vynutit." Když vycházela ze dveří, stékalo jí po tváři několik slz.
Zůstala jsme tiše ležet a hned jsem si uvědomila, jak je to ode mě sprosté, že jsem ji od sebe tak krutě odehnala. Ale věděla jsem, že jsem nic jiného odpovědět nemohla.
---
Milá Kitty,
slunce svítí, nebe je tmavomodré, fouká úžasný vítr a já tolik toužím, toužím po všem... Po povídání, po svobodě, po přátelství, po samotě. Tolik toužím... se vyplakat. Mám pocit, jako bych se měla rozskočit, a vím, že s pláčem by mi bylo líp. Ale nejde to. Jsem neklidná, běhám z jednoho pokoje do druhého, dýchám skulinou zavřeného okna, cítím, jak mi tluče srdce, jako by říkalo: "Vyplň konečně moji touhu."
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)