úterý 6. června 2006

Veronika se rozhodla zemřít (Veronika decide morrer)

Paulo Coelho
…Jednoho dne mě ty věčně stejné řeči přestanou bavit, a abych jí udělala radost, tak se za nějakého muže vdám a budu si namlouvat, že ho miluju. Oba nakonec přijdeme na to, jak snít o společné budoucnosti, o venkovském domku, o našich dětech a jejich budoucnosti. První rok se budeme často milovat, druhý rok už méně a počínaje třetím rokem asi budeme myslet na sex jednou za čtrnáct dní a to pomyšlení se stane skutkem ta jednou za měsíc. A horší bude, že spolu už skoro nebudeme mluvit. Já se budu snažit té situaci přizpůsobit a přijít na to, co vlastně dělám špatně – když on se o mě vůbec nezajímá, a místo toho, aby se mi věnoval, ustavičně mluví jen o svých kamarádech, jako by to byl opravdu celý jeho svět. Jakmile bude naše manželství zralé k rozchodu, tak otěhotním. Narodí se nám dítě, nějaký čas si zase budeme bližší, ale brzo zase bude všechno stejné jako dřív…
___

Děj: Kniha vypráví o mladé slovinské dívce Veronice, která se rozhodne spáchat sebevraždu, protože její život je stereotypní a protože cítí pocit zbytečnosti, když nemůže ovlivnit špatné věci, které se dějí na světě. Sebevražda se jí nepovede a ona je převezena do psychiatrické léčebny ve Villete, kde se setkává s dalšími zajímavými lidmi – advokátkou s panickým syndromem, ženou trpící depresí a s mladým schizofrenikem Eduardem, do kterého se později zamiluje. V „blázinci“ se sama sebe Veronika musí zeptat: kde je ta pomyslná hranice mezi šílenstvím a zdravým rozumem mezi odlišností a normalitou? Veronika se stane předmětem zvláštního lékařského pokusu, při kterém jí budou injekčně vpravovat do těla látky simulující srdeční záchvat a namluví Veronice, že za pár dní má zemřít. Poté si Veronika začne vážit každé minuty, kterou může prožít a pocítí prudkou touhu milovat. Uteče s Eduardem z Villete, protože nechce zemřít v blázinci. Každý svůj další den považuje za zázrak a užívá si každou jeho minutu.

___
Téma: Jak je život dobrý se pozná až na sklonku smrti
___

Kniha se mi moc líbila. Z Coelhových knih jí mám nejradši, líbí se mi, jak autor líčí pocity Veroniky. Líbí se mi i hlavní myšlenka knihy, která je určitě aktuální a vážná. Měl by si jí přečíst každý, kdo jen uvažoval o sebevraždě. Přišlo mi, ale trošku ohrané, že Veronika chtěla odejít z Villete zase kvůli Lásce. Proč ne nějaký jiný motiv? Ale jinak patří tato kniha mezi mé oblíbené.

Účastníci zájezdu

Michal Viewegh

Denisa a Irma: „Proboha,“ řekla velmi konsternovaně, „to je snad zájezd na nějakej gerontologickej kongres…“ Zasmály se. Irma byla ráda, že si na to slovo vzpomněla. Zatím se docela dobře doplňují, říkala si Denisa. Možná, že Irmu podceňuje. Nenápadně si přečetla nápis, který měl ten obstarožní obézní chlápek na kraťasech: Beach Boy. „Koukni se támhle na toho plážovýho chlapce,“ upozornila Irmu. Irma se nenápadně ohlédla a rychle ukryla svou tvář na Denisině nahém rameni. „Proboha,“ smála se, „to je teda sladkej exot…“ uvědomila si, že řekla dvakrát po sobě proboha. Trochu ji to mrzelo.
Pamela a Max: Pamela začala číst. Pohádka se tentokrát odehrávala v daleké severské zemi, daleko od zlých lidí, a především v zimě, která – zdálo se – nechtěla odejít. Hlavními protagonisty byli bílý králíček jménem Kňufík a malý medvídek Mufík, kteří během celého příběhu nedělali nic jiného než, že se chvějivě třásli zimou a krutým hladem a marně hledali něco dobrého k snědku, přičemž se neustále hluboce bořili do krusty ostrého, zledovatělého sněhu, který jim strašně bolestivě zraňoval malé tlapičky… „Jsou tam nějaké nedostatky?“ řekla Pamela jakoby podezíravě. „Klidně mi to řekni.ů Max si znovu uvědomil, jak obtížné je být nezávislým kritikem, má-li kritik dvacet pět centimetrů od svého obličeje prsa o obvodu devadesát pět centimetrů…
Helga a Šarlota: Šarlota se provinile zasmála. „Já už jsem úplně pitomá viď?“ Upřímnost jejího doznání, cosi v jejím pohledu a možná i jakási Helžina dávná vzpomínka způsobily, že Helga tentokrát namísto toho, aby s okázalým utrpením zavřela oči nebo zakroutila nevěřícně hlavou, Šarlotě pouze láskyplně upravila přetočený límec světlého kostýmku a krátce jí pohladila po zádech. „To víš holka, už nám není šestnáct,“ řekla mechanicky. Myslela při tom na to, zda bude moci příští rok Šarlotu vůbec ještě někam vzít. Ale s kým by v tomto případě jela?

___

Max – slavný spisovatel, který hodlá napsat skvělý román a inspirací mu bude právě dovolená u italského Jadranu. K moři se rozjíždí se svými dvěma homosexuálními kamarády Oskarem a Ignácem, kteří i když jsou každý jiný se mají moc rádi. Hned v autobuse se seznámí s naivní průvodkyní Pamelou, pro kterou je Max idolem. Ráda píše krátké pohádky bez fantazie se spoustou zdrobnělin, ostatní se jí posmívají, ale ona jen doufá, že si jí Max všimne a pochválí ji. Max je sice okouzlen její krásou, ale nelíbí se mu, jak je Pamela hloupá, to pro nezávazný sex, ale nevadí, Pamela je ale velká romantička a proto se Max bude muset hodně přetvářet. V autobuse je dále místo pro Jolanu a její rodiče. Jolana je trochu tlustší holka, které se v autobuse dělá často špatně, se smyslem pro humor. Max se jí líbí, ale ví, že u něj nemá šanci, kvůli svému vzhledu. Snaží se ho alespoň okouzlit vtipy, ale nevyjde to. Nakonec Jolana skončí s ukrajinským kopáčem Olegem, sice si spolu nerozumí, protože Oleg neumí česky, ale Jolana se s ním spokojí, i když jí Oleg nedokáže plně porozumět. Jolaniny rodiče jsou spolu už dlouho, mají se rádi, ale často se hádají. Na dovolenou je pozvala Jolana, aby se konečně usmířili. Dále v autobuse sedí Irma s Denisou, mladé, asi dvacetileté dívky, které si vyjeli k moři hlavně užít, když zjistí, že jedou se samými staršími, rozladí je to, ale ony dokážou zapadnout. Irma se před Denisou často stydí trapně a podceňuje se. Helga se Šarlotou jsou nejstarší účastnice zájezdu, Šarlota je skoro hluchá a Helga se na ní kvůli tomu zlobí. Obě si ale rozumí, protože už se znají mnoho let. Zuzana se s manželem, slavným poslancem, Hynkem často hádá, protože si myslí, že Hynek už není takový jako dřív, vedle něho si připadá hloupější, než doopravdy je a proto se ho často snaží zesměšnit, Hynek stále doufá, že se Zuzana změní a jejich vztah bude lepší, ale zatím se mu to nedaří. Jejich syn Jakub si myslí, že je homosexuál, protože má problémy s močením a jeden spolužák mu řekl, že to značí homosexualitu. V autobuse sedí i další manželské nebo kamarádské páry, které už nejsou tak důležité. V knize jde hlavně o to, ukázat, jak se různé charaktery postav tragikomicky proplétají. Páry se navzájem promíchají, propuknou hádky, usmiřování, navážou se nové vztahy a domů jede každý s něčím novým.


___

Hlavní postavy: Max – spisovatel, záletník, užívá si, přímý, trochu namyšlený, chce dosáhnout svého, má rád vtipy Pamela – naivní barbie, průvodkyně CK, příliš dětská, miluje zdrobněliny, snaží se být ta nejlepší, je až dětsky zamilovaná do Maxe, věří, že svět je prostě úžasný Helga a Šarlota – dvě důchodkyně, které i když se na sebe občas naštvou si jsou skvělými kamarádkami a oporou, Helga má v tomto páru hlavní slovo a často Šarlotu okřikuje, pro její (podle Helgy) špatné a trapné chování Jolana – sebeironická, vtipná, ale ve skrytu duše jí mrzí, jak vypadá Jolaniny rodiče – jsou už spolu desítky let, zvykli si na své chyby, často spolu nevychází, ale jinak jim to docela klape Oskar a Ignác – homosexuální partneři, Oskar – velký romantik, který Ignáce bezesporu miluje, Ignác – všechno bere na lehkou váhu, ale Oskara také miluje Denisa a Irma – dvě kamarádky, které se před sebou přetváří a nebojí se klidně se navzájem zradit, jinak jsou ale milé a někdy si i pomůžou, Irma má před Denisou často pocit méněcennosti Jarda a Jituš, Jára a Klára – jako by vypadli ze Slunce, Seno…, typičtí čeští vesničtí manželé, mluví trochu sprostě, mají se rádi, Jára a Klára – dvě děti, milé, hravé = normální děti pan Petrescu a paní Košťálová – v knize se moc neprojevují, mají se rádi, jsou to pouze kamarádi Zuzana a Hynek a Jakub – Hynek – vážený politik, trochu odtažitý, má rád svou ženu a dítě, snaží se jim dělat radost; Zuzana – často je Hynka naštvaná, protože si myslí, že jí nemá dostatečně rád, jinak milá, hodná, má ráda hlavně Jakuba, Jakub – má strach, že je homosexuál, milý chlapec Oleg – ukrajinský dělník, Jolaně nerozumí, ale vychází s ní, chudý, pracovitý, nestěžuje si, spokojený Karel a Karel – dva řidiči, kteří se nestarají o nic jiného než o hnědé podšálky Láďa a Olga – manželský pár, v knize moc nevystupují, obyčejní, k sobě ohleduplní, mají se rádi