čtvrtek 7. ledna 2010

LS CHRISTENSEN - Beatles

Ola byl v extázi. Ringo je nejlepší zpěvák na světě. Ringo je jediný. Skoro vlezl Gunnarovi do gramofonu a zátylek se mu leskl potem. "Až půjdu na vojnu, dám se k mariňákům," povykoval.

Nasadili jsme desku znovu. Yellow Submarine jsme hráli na plné pecky, otevřeli okno a celé město se proměnilo ve žlutou ponorku. nebe tvořilo hladinu a my posádku. 

"Musíme pohnout, nebo přijdeme pozdě," otravoval Gunnar. Pořád ještě měl na čele dvě jizvičky po štípancích. Než jsme vyběhli ven, stihli jsme přehrát i druhou stranu. A nálada na ní byla jiná. Ulice se změnila v hřbitov, slunce se na chvíli schovalo za mrak a vkrádal se k nám podzim. Eleanor Rigby. Tiše jsme seděli a poslouchali, říkali jsme si, jak je to divné, že se všechno v nás tak rychle může změnit, stejně rychle, jako jsme obrátili desku, a my se rozdělili ve dví: přední strana a zadní strana, radost a smutek.

A pak jsme klusali do školy. byl první den školy po prázdninách. První den ve druhém ročníku reálky. 

....

"Jaké je to cítit se jako dospělý?" usmál se táta.

Vyskočil jsem, doběhl do koupelny, zamkl za sebou a vyzvracel se do mísy. Máma s tátou utíkali za mnou. teklo to ze mě a celé tělo mě svědilo. Všechen hnus, který se ve mně nashromáždil během toho odporného podzimu 66. Teď se to valilo ven. Zůstal jsem klečet, znavený jako smrtka s kosou, ale z nějakého důvodu jsem měl skoro radost. Bylo mi veselo, ulevilo se mi, byl jsem prázdný, zatímco naši bušili na dveře a volali na mě.

Žádné komentáře: