sobota 22. listopadu 2008

Písně a balady

Ó, kdybys šla mrazivou vichřicí...
(Oh, wert thou in the cauld blast)

Ó, kdybys šla mrazivou vichřicí
šla po pláni, šla po pláni,
můj šat před divou vánicí
tě ochrání, tě ochrání.

A kdyby sudby krutý los
tě bouří stih, tě bouří stih,
má prsa tebe ukryjou
před každou z nich, před každou z nich.

A kdybych byl kdes v pustině
a světa kraj, a světa kraj,
když ty tam budeš, divá poušť
mně bude ráj, mně bude ráj.

A kdybych s tebou, světa král,
byl na trůně, byl na trůně,
ty budeš skvostem nejdražším
mé koruně, v mé koruně!

Mlha
(The lazy mist)

Na horá závoj mlhový leh,
zakrývá potoka klikatý břeh, -
smutno je kolem, kde krásno tak dřív,
zima juž dýchá z holin a niv.

Traviny hnědé, bez listu les,
ten tam je léta veselý ples,
sám chci teď bloudit přes údola sráz,
a myslit, jak osud letí a čas.

Jak jsem tak dlouho a nadarmo žil,
jak málo mi zbývá života chvil,
jak bylo druhdy, jak bude dál,
co svazků osud již zpřetrhal. -

Jak bláznů skokem jsme na vrchol šli,
a dolů ten krok náš je znaven a mdlý! -
Ba, zač by ten život celý stál nám,
v cos kdyby člověk nedoufal - tam!

Malé, hezké stvořeníčko
(Bonnie wee thing)

Malé, hezké stvořeníčko,
kdybys ty jen byla mou,
jako klenot nejvzácnější,
nosil bych tě na prsou.

Zamyšleně, roztouženě,
já se dívám v líci tvou,
srdce mé se bázní chvěje,
že nebudeš nikdy mou.

Duch a něha, s láskou krása
v tobě září najednou,
musím tebe zbožňovati
celou vroucí duší svou.

Malé, hezké stvořeníčko,
kdybys ty jen byla mou,
jako klenot nejvzácnější,
nosil bych tě na prsou.

Žádné komentáře: