"Něžná," řekl pan Karel Koprfkingl své krásné černovlasé ženě na prahu pavolónu dravců a lehký předjarní větřík mu provál vlasy, "tak jsme zase zde. Zde na tom drahém požehnaném místě, kde jsme se před sedmnácti lety seznámili. Jestlipak si, Lakmé, vůbec ještě vzpomínáš, před kým to bylo?" A když Lakmé kývla, usmál se něžně do hlubin pavilónu a řekl: "Ano, před támhletím leopardem. půjdem se tam podívat."
"Lakmé," řekl Willi a napil se, "tvá černovlasá Lakmé, na které to každý pozná, říkala jednou, že se u vás mluví jen česky, když jsem jí připomenul tvou německou krev. Tvá černovlasá Lakmé byla vždycky na velkých rozpacích a nesvá, když jsem byl u vás a připomenul ti tvé němectví. Tvá Lakmé vždycky tvrdila, že n a j m é n e c h n e z á l e ž í... ovšem, když se za svobodna jmenovala S t e r n o v á. Tvá Lakmé ti chtěla zamlčet můj lístek s pozváním na box, měla ho zastrčenž v k r e d e n c i u t a l í ř k ů, ovšem, chtěla překazit, abyste viděli s Milim Vůdcův sport. Nebyla nadšena tvým vstupem do SdP letos v únoru a to byl nejvyšší čas, v březnu přišel Vůdce. To, že se u vás mluvilo vždy česky, jsi nezavinil ty, ale ona, protože je Židovka. To, že jsi v sobě necítil německou krev, také není tvá vina, ale její, tlumila ji v tobě, protože je Židovka.
"Je tu horko," řekl pan Koprfkingl v koupelně a postavil židli pod venilátor, "asi jsem to přehnal s topením. Otevři ten ventilátor, drahá."
Když Lakmé vylezla na židli, pan kopfringl ji pohladil lýtko, hodil jí smyčku na krk a s něžným úsměvem řekl: " Co abych tě, drahá, oběsil?"
Usmála se na něho dolů, snad mu dobře nerozumněla, on se usmál též, kopl do židle a bylo to.
Když Lakmé vylezla na židli, pan kopfringl ji pohladil lýtko, hodil jí smyčku na krk a s něžným úsměvem řekl: " Co abych tě, drahá, oběsil?"
Usmála se na něho dolů, snad mu dobře nerozumněla, on se usmál též, kopl do židle a bylo to.
DOSLOV
sugestivní vyprávění, různé slovné obraty a přívlastky nebo motivy opakující se jako refrén, věty mají neobvyklou stavbu, slova jsou "vybraná" a jaksi exaltovaná, řekněme přeslazená, spojení myšlenek a představ je někdy překvapující, osobní jména jsou neběžná a matoucí, všude se rozlévá mimořádná vlídnost, jež jakoby předznamenávala všechno ostatní, co mělo teprve následovat.
příběh má svého vypravěče, ale ten vystupuje zdrženlivě a popisované scény předvádí pouze v náznacích, leta 38 a 39
spalovač mrtvol - jemný, útlocitný, starostlivý, pečlivý, abstinent, nekuřák, myslí na své blízké a něžně je oslovuje, tiché samomluvy a a repliky, vlídný, hovoří "s úsměvem", spokojený, vyrovnaný, posedlost - uvažuje o životě a smrti, fascinován smrtí a procesem spalování, kniha o Tibetu
manželka Lekmé - marie
pan Koprfkingl - Roman
ironie, sarkasmus, černý humor, absurdní momenty, grotesknost, bizarnost, vyvolává smích i mrazivou úzkost
zdá se, že všude vládne pohoda, mír a spokojenost
po
Žádné komentáře:
Okomentovat